Svatý  Jan  Bosco  (1815-1888) ,  kněz  a apoštol  mládeže, věnoval se především dětem    z   rozvrácených    rodin    a    dělnické   mládeži   v  Turíně,   zakládal   oratoře,   aby   veselostí  a  zábavou  získal srdce chlapců a mohl jim potom dát důkladné náboženské vzdělání a vychovat z nich dobré křesťany a užitečné členy lidské společnosti, velký pedagog a světec, jehož dílo se stalo nedílnou součástí novodobých dějin katolické církve a rozšířilo se do celého světa.

 

Počátky českého salesiánského díla

     Don Boskovo dílo ve světě

      Don Boskovo dílo se zpočátku rozvíjelo hlavně v románském světě - a to zvláště v jazykové oblasti  italské,  francouzské,  španělské,  a také  v  Jižní Americe,  kam  poslal první misionáře již v roce 1875. Záhy jeho dílo proniklo také mezi Angličany, Němce a ze Slovanů mezi Poláky. Brzy se o něm vědělo i mezi Čechy.

     Don Bosko vstupuje do českých dějin

      Češi v osobním styku s Donem Boskem

     Don Bosko a jeho dílo nebyly v českém národě neznámým pojmem. Již koncem 19. století se někteří Češi setkali osobně s Donem Boskem nebo alespoň s jeho nástupcem Michalem Ruou.

 

 

Roku 1886 se vydal do Říma vicerektor českobudějovického kněžského semináře P. Václav Petr, který měl v úmyslu vytvořit ve vlasti nějaké dílo pro záchranu mládeže.

     Na závěr soukromé audience, kterou vykonal u papeže Lva XIII., mu papež na rozloučenou řekl: "Synu, starej se o mé hochy."  To rozhodlo. P. Petr hned poté  odjel do Turína poradit se s Donem Boskem. Podruhé se s ním sešel o prázdninách roku 1887,  kdy už zakládal kongregaci  BRATŘÍ NEJSVĚTĚJŠÍ   SVÁTOSTI . Dona  Boska  v  mnohém  napodobil,  jeho  dílo  však  dostalo  jiný charakter, protože vycházel ze starších  předloh.

0 něco později, pravděpodobně v létě roku 1887, navštívil Turín ještě jeden kněz. Byl to duchovní správce pražské polepšovny P. Josef Kousal, který právě konal studijní cestu po italských výchovných zařízeních. Mimo jiné navštívil také salesiánský mateřský dům v Turíně, osobně s Donem Boskem se však nesetkal.

      První propagátoři Don Boskova díla u nás

     Jednou  z prvních propagátorek  Don Boskova díla  u nás  byla dcera  Františka  Palackého  – Marie,  provdaná  Riegrová, a její dcera  Marie Červinková,  které seznámily  českou  veřejnost s dílem Dona Boska, kterému přikládaly velký sociální význam. 
    (Je velmi zajímavé, že jednou z prvních propagátorek Don Boskova díla u nás byla právě Marie Riegrová, nebot' je všeobecně znám negativní postoj jejího manžela ke katolické církvi.)
 

Roku 1882, šest let před Don Boskovou smrtí,  vyšla  v Cyrilometodějské knihtiskárně v Praze útlá  knížečka  s  názvem   "Dílo  křesťanské  lásky  mezi  mládeží  opuštěnou". Knihu napsala Barbora  Pazderníková,  učitelka  měšťanských  škol  na  Smíchově. Kniha obsahovala  stručný životopis  Dona  Boska,  dále  nástin  jeho  díla  a  nakonec  jeho  okružní  list   spolupracovníkům s  datem   1.1. 1882.   Autorka   knihy   vybízela   Čechy,  aby  také  vstoupili  mezi  salesiánské spolupracovníky.   O tři  roky  později  vydala  Pazderníková  knihu  znovu.  Původní  text  byl přepracován  a  již se dalo hovořit o opravdovém životopisu Dona Boska. Kniha opět obsahovala Don  Boskův  okružní list  spolupracovníkům,  tentokrát  ze  dne  1.1. 1885.  Název  knihy  zněl: "Apoštol opuštěné mládeže ".  Kniha byla věnována paní Marii Riegrové - rozené Palacké, která poskytla k této práci veškeré prameny. Jednalo se o francouzský věstník salesiánského díla a další salesiánskou literaturu, které přicházely na zámek v Malči u Chotěboře, kde Riegrovi bydleli.

Ještě jedna publikace z té doby byla důležitá. Jednalo se o francouzský překlad "Životopisu Dona Boska”,  jehož autorem  byl  Don Boskův osobní přítel Espiney. Překlad zhotovil pražský učitel František Flekáček. Vycházel rok po Don Boskově smrti (tedy v roce 1889) na pokračování v časopise Vlast.

V po ustanovení Československé republiky se staly propagátory myšlenky uvedení salesiánského díla do Čech nejprve Josef Vajs  se  svým  kruhem  katolických  intelektuálů  a  Sdružení katolické mládeže a jeho vůdcové, zvláště  P. Karel  Klement.  Na  Moravě  profesor  náboženství  v  Hranicích  Augustin Štancl,  ale i významní olomoučtí arcibiskupové Dr. Cyril Antonín Stojan a jeho nástupce Dr. Leopold Prečan.  Navázali  styk  s  turínským  salesiánským ústředím a začali dělat agitaci mezi chlapci, aby se stali salesiány.

 Peroza Argentina, první salesiánský formační dům českých aspirantů

Přípravou studentů přijíždějících z Čech a Moravy do severoitalské Perozy byl pověřen P. Ignác Stuchlý, první český salesián, který se stal zakladatelem salesiánského díla v našich zemích.  Vystudoval teologii v Gorici a v dvaatřiceti letech byl vysvěcen na kněze. Nejdříve dvacet let budoval salesiánské dílo v Jugoslávii a pak byl pověřen přípravou studentů přijíždějících z Čech a Moravy do Perozy. Vyučoval latinu a řečtinu a především připravoval duchovně své žáky a budoucí spolupracovníky na duchovní poslání ve vlasti.

     Příchod salesiánů do vlasti  

Po tříleté přípravě se roku 1927 P. Ignác Stuchlý přestěhoval se svými studenty do Fryštáku u Holešova.

 

 

Salesiánské dílo v českých zemích zdomácnělo a stalo se důležitou součástí české církve. Všichni biskupové se stali salesiánskými spolupracovníky a také kněží projevovali dílu přízeň. Sympatie k Donu Boskovi se šířily i mezi věřící lid a salesiánské dílo se začalo upevňovat. Na začátku druhé světové války už čítalo celkem tři velké oratoře ve velkých městech - a to v Moravské Ostravě, Praze a Brně, a začínalo v Pardubicích. 

   V Brněnské oratoři od počátku po současnost se vystřídali mnozí salesiáni. Někteří       u salesiánů zůstali do smrti, jiní odešlí. To platilo i o bohoslovcích a kněžích, kteří zde působili.

         O salesiánech působících v současnosi v brněnské oratoři v Žabovřeskách viz

brno.sdb.cz/kdo-jsme/salesiani-dona-boska/ .