- Salesiáni
- Baláš Jiří
- Baran Petr
- Blaha František
- Brtník Josef
- Černý Jiří
- Daněk Josef
- Dlapka Vít
- Doležel Karel
- Dombek Bedřich
- Dřímal Maxmilián
- Dvořák Stanislav
- Frýdecký Václav
- Fuglík Vojtěch
- Gottwald Radek
- Hasilík Metoděj
- Hertl Pavel
- Hlaváč František
- Hobza Martin
- Holík Augustin
- Hrbatý Eduard
- Hudeček František
- Hynek Václav
- Chovanec Petr
- Chylík Zdeněk
- Jančařík Zdeněk
- Jiráček Václav
- Jurečka František
- Kelnar Václav
- Klinkovský Josef
- Kopřiva Vladimír
- Langer Eduard
- Lepařík František
- Liškutín Pavel
- Manďák Josef
- Med Oldřich
- Mihulec Milan
- Míša František
- Ondrášek Vladimír
- Otradovec Ludvík
- Poláček Martin
- Radecki František
- Rob Jan
- Rýdel Josef
- Siuda Ludvík
- Stuchlík Jan
- Švanda Jakub
- Tatýrek Ignác
- Tichý Pavel
- Tomáš Vojtěch
- Vavruša František
- Vitásek František
- Všetula Libor
- Salesiánky
- Oratoriáni a příznivci
- Farnost
- Skauti
- Družinky
- Hudba
- Videa
Hynek Václav
P. Václav Hynek
narozen 21. 9. 1908 ve Lhotě u Dobrušky,
první sliby 31. 7. 1934 ve Sv. Beňadiku,
kněžské svěcení 22.11. 1942 v Olomouci,
zemřel 15. 9. 1993 v Brně
P. Václav Hynek se narodil 21. 9. 1908 ve Lhotě u Dobrušky v Čechách. Jeho otec byl rolník. Měl sedm sourozenců. Vyučil se malířem a natěračam u svého bratra ve Vamberku. Na doporučení pana faráře se přihlásil v roce 1928 do Fryštáku k salesiánům.
Do fryštackého ústavu byl přijat v září 1928. V roce 1933 vstoupil do noviciátu ve Sv. Beňadiku. Zde složil 31.července 1934 první řeholní sliby. Po slibech odejel do Ostravy, kde dokončil gymnazijní studia. V Ostravě také prožil svou asistenci a pak zde začal studovat teologii. Studium narušila válka a zabrání ostravského ústavu. Aby unikl pracovnímu nasazení v Německu, byl ve čtvrtém roce teologie spolu s dalšími čtyřmi spolubratry vysvěcen 22. listopadu 1942 v Olomouci na kněze. Po dokončení teologie šel opět do Ostravy jako prefekt domu, který byl omezen na pár místností u kostela, kde žila oratoř.
Po válce zůstal P. Hynek jako prefekt v ostravském domě, ve kterém se otevřel internát pro učňovskou mládež. V roce 1947 se zde stal ředitelem domu. Po únorovém převzetí moci komunisty v roce 1948, byla proti ústavu v Ostravě zincenována provokace ve snaze salesiány zdiskreditovat a dům zabrat.P. Hynek byl zatčen a týden strávil ve vazbě. Akce nedosáhla svého cíle, ale představení ho přeložili do Přestavlk a pak do Brna.
V brněnské oratoři zastihla P. Hynka v dubnu roku 1950 likvidace mužských řeholí . Byl převezen do internace v Oseku u Duchcova, později do Hájku u Prahy a pak do Želiva, odkud byl v roce 1954 propuštěn. Po propuštění se usadil v Brně a převzal péči o spolubratry, kteří v té době v Brně žili a pracovali. Na jaře v roce 1957 při velkém tažení Státní bezpečnosti proti salesiánům byl zatčen a odsouzen na tři roky za údajné podvracení republiky, které spočívalo v tom, že ochotně sloužil jako kněz spolubratřím. Byl vězněn ve Valdicích, kde spolu s ostatními spolubratry a dalšími kněžími pracoval na brusírně skla. Byl již starší a nedařilo se mu plnit normy. Za to byl často různě postihován.
Po propuštění v roce 1960 se opět vrátil do Brna. Pracoval jako pomocný dělník v Grafii, později jako údržbář ve Fakultní nemocnici v Brně. V roce 1975 mu bylo dovoleno sloužit mši svatou u sester sv. Alžběty. Otec Hynek získal domek v Žabovřeskách v ulici Maničky. Pronajímal levně volné místnosti studentům studujícím na různých školách v Brně, aby domek využil a alespoň nějak působil v intencích Dona Boska. Po roce 1980 se domek stával postupně útočištěm začínajícího díla sester salesiánek - Dcer Panny Marie Pomocnice. Otec Hynek zpočátku nevěděl koho hostí. Teprve po roce 1990 se dozvěděl plnou pravdu. Ochotně souhlasil, aby se domek stal majetkem sester, aby zde mohly založit svůj první dům v Brně.
Otec Hynek byl vyhledávaný zpovědník. Dokud mohl, chodil sloužit mši svatou řeholním sestrám. Poslední dobou byl upoután na lůžko a sestry FMA ho obětavě ošetřovaly. Pán ho k sobě povolal na svátek Panny Marie Bolestné 15. září 1993 ve věku téměř 85 let. Byl pohřben do společného hrobu spolubratří na brněnském ústředním hřbitově.