- Salesiáni
- Baláš Jiří
- Baran Petr
- Blaha František
- Brtník Josef
- Černý Jiří
- Daněk Josef
- Dlapka Vít
- Doležel Karel
- Dombek Bedřich
- Dřímal Maxmilián
- Dvořák Stanislav
- Frýdecký Václav
- Fuglík Vojtěch
- Gottwald Radek
- Hasilík Metoděj
- Hertl Pavel
- Hlaváč František
- Hobza Martin
- Holík Augustin
- Hrbatý Eduard
- Hudeček František
- Hynek Václav
- Chovanec Petr
- Chylík Zdeněk
- Jančařík Zdeněk
- Jiráček Václav
- Jurečka František
- Kelnar Václav
- Klinkovský Josef
- Kopřiva Vladimír
- Langer Eduard
- Lepařík František
- Liškutín Pavel
- Manďák Josef
- Med Oldřich
- Mihulec Milan
- Míša František
- Ondrášek Vladimír
- Otradovec Ludvík
- Poláček Martin
- Radecki František
- Rob Jan
- Rýdel Josef
- Siuda Ludvík
- Stuchlík Jan
- Švanda Jakub
- Tatýrek Ignác
- Tichý Pavel
- Tomáš Vojtěch
- Vavruša František
- Vitásek František
- Všetula Libor
- Salesiánky
- Oratoriáni a příznivci
- Farnost
- Skauti
- Družinky
- Hudba
- Videa
Rob Jan
P. Jan Rob
narozen 17. 12. 1914,
věčné sliby v roce 1944,
kněžské svěcení 20. června 1948 v Oseku
Příbramský rodák salesián Ing. P. Jan Rob se narodil 17.12. roku 1914. Otec byl učitelem. Měl jedinou sestru, která již zemřela. Své mládí prožil se svými rodiči a svou sestrou v Bratislavě. Po maturitě na bratislavském gymnasiu odešel do Prahy. Zde studoval na Vysoké škole elektrotechnické, kterou skončil v roce 1938 jako elektroinženýr. Pak pokračuje jeho další životní dráha jako vyučující. Působí na průmyslové škole v Bratislavě a v Brně. V Brně poznal v roce 1939 salesiány. Zamiloval si práci mezi mládeží a ta ho přivedla k salesiánům. Rozhodl se jít cestou Dona Boska. Noviciát prožil v letech 1940 až 1941 v Ořechově. Základní formace vyústila ve věčnou profesi v roce 1944.
Teologické studium ukončil v Oseku, kde také přijal 20. června 1948 svátostné kněžství z rukou litoměřického biskupa Štěpána Trochty. Do roku 1950 byl katechetou v salesiánské oratoři ve čtvrti Brno - Žabovřesky. V dubnu roku 1950 byl v rámci Akce K eskortován spolu s ostatním salesiány do soustřeďovacího kláštera v Oseku u Duchcova. Odtud byl odvelen na vojnu do PTP. Od roku 1954 pracoval u elektromontážních závodů. Za svou hlavní činnost považoval Otec Jan být pro mladé spolubratry. Byl zároveň jejich ředitelem inkognito. Za to byl v roce 1957 zatčen a odsouzen na tři roky vězení. Ve vazbě v Opavě a na Pankráci byl až do roku 1960. Po odpykání trestu nastoupil jako dělník do penicilínky v Roztokách u Prahy.
Po uvolnění politických poměrů v důsledku Pražského jara 1968 dostává státní souhlas a nastupuje do duchovní správy v litoměřické diecézi, kde působí od roku 1969 až do roku 1973 v Teplicích. Nastupující politické období tzv. normalizace však řeholníkům nedovolovalo žít společně na farách v komunitách. Také komunita salesiánů v Teplicích se musela rozejít a každému jednotlivému salesiánu byl dán dekret se státním souhlasem do určených míst. Tím odchází P. Jan do České Kamenice, kde působí v letech 1973 až 1991. Po nabytí svobody se vrací mezi své spolubratry do Teplic, kde byla v roce 1990 založena nová salesiánská komunita. V ní prožívá Otec Jan své požehnané stáří. S výraznou skromností lidského a kněžského života salesián Otec Jan Rob jako svědek naděje neustále vrývá brázdu na Božím poli.