- Salesiáni
- Baláš Jiří
- Baran Petr
- Blaha František
- Brtník Josef
- Černý Jiří
- Daněk Josef
- Dlapka Vít
- Doležel Karel
- Dombek Bedřich
- Dřímal Maxmilián
- Dvořák Stanislav
- Frýdecký Václav
- Fuglík Vojtěch
- Gottwald Radek
- Hasilík Metoděj
- Hertl Pavel
- Hlaváč František
- Hobza Martin
- Holík Augustin
- Hrbatý Eduard
- Hudeček František
- Hynek Václav
- Chovanec Petr
- Chylík Zdeněk
- Jančařík Zdeněk
- Jiráček Václav
- Jurečka František
- Kelnar Václav
- Klinkovský Josef
- Kopřiva Vladimír
- Langer Eduard
- Lepařík František
- Liškutín Pavel
- Manďák Josef
- Med Oldřich
- Mihulec Milan
- Míša František
- Ondrášek Vladimír
- Otradovec Ludvík
- Poláček Martin
- Radecki František
- Rob Jan
- Rýdel Josef
- Siuda Ludvík
- Stuchlík Jan
- Švanda Jakub
- Tatýrek Ignác
- Tichý Pavel
- Tomáš Vojtěch
- Vavruša František
- Vitásek František
- Všetula Libor
- Salesiánky
- Oratoriáni a příznivci
- Farnost
- Skauti
- Družinky
- Hudba
- Videa
Hudeček František
P. František Hudeček
narozen 2.7. 1912 ve Vídni,
první sliby v únoru 1931 ve Sv. Beňadiku,
kněžské svěcení 20.7.1939 v Lublani,
zemřel 7.8. 1995 v Červené Vodě
P. František Hudeček se narodil 2.července 1912 ve Vídni. S Donem Boskem a jeho dílem se seznámil při jednom kázání Mons. Augustina Štancla a odejel v roce 1925 s druhou skupinou chlapců do severní Itálie, kde se v Peroze Argentině, v malém městečku pod Alpami, připravovali čeští chlapci na vstup k salesiánům. Do noviciátu na Villa Moglia vstoupil v roce 1928. Před sliby onemocněl a musel se vrátit domů. První řeholní sliby složil na Slovensku ve Sv. Beňadiku v únoru 1931. Další studia a asistenci vykonal v Šaštíně a ve Sv. Beňadiku. Teologii studoval v Lublani ve Slovinsku, kde byl 20. července 1939 vysvěcen na kněze.
Vrátil se do vlasti, kde mezitím došlo k německé okupaci a ke zřízení Protektorátu. V té době začínalo salesiánské dílo v Brně. V Žabovřeskách se začala stavět dřevěná bodova oratoře s kaplí Panny Marie Pomocnice křesťanů. P. Hudeček sem přišel pomáhat budovateli tohoto díla P. Františku Lepaříkovi. Po otevření oratoře a kaple se stal prefektem brněnského domu, který se stal v roce 1939 sídlem právě ustanovené českomoravské inspektorie. V této funkci prožil těžké roky války i její konec s přechodem fronty, kdy se oratoř octla mezi dvěma liniemi a byla cílem palby obou stran.
Když bylo v roce 1948 po jmenování nového inspektora přeloženo sídlo inspektorie do Prahy, stal se otec František ředitelem brněnské oratoře. V roce 1950 byl při násilné likvidaci mužských řeholí v noci z 13. na 14.dubna převezen do Želiva, kde byl internován. V červnu ho přestěhovali do Oseku u Duchcova a v únoru následujícího roku do Hejnic, kde pracoval na pile. V roce 1952 je převezen opět do Oseku po několika měcících znovu do Želiva. Když se v roce 1956 internační klášter v Želivě rušil, byl otec František odvezen se zbylými řeholníky na Horu Matky Boží u Králík.
Po ukončení internace v roce 1957 zůstal otec František na Hoře Matky Boží a pracoval u Domovní správy, až do odchodu do důchodu. Žil zde i jako důchodce a dožil se návratu svobody a obnovy legálního působení řeholí po roce 1989. Pro svůj věk a zdravotní stav zůstal na Hoře Matky Boží i potom. Velkým zadostiučiněním pro něj bylo, že se mohl účastnit 27. května v roce 1995 posvěcení kostela Panny Marie Pomocnice v Brně v Žabovřeskách, kde nejdéle jako salesián pracoval. V srpnu téhož roku se jeho zdravotní stav zhoršil. Musel být převezen do nemocnice v Červené Vodě, kde 7. srpna 1995 skonal.
Rozloučení s naším milým spolubratrem se konalo nejprve na Hoře Matky Boží u Králík, kde prožil téměř 40 let, v pátek 11. srpna. Vlastní pohřeb se konal v pondělí 14. srpna v Olomouci v Holicích. Byl uložen do salesiánského hrobu na místním hřbitově.
Otec Hudeček největší část svého života prožil na Hoře Matky Boží. Zde na místě posvátném, zasvěceném Matce Boží, jistě svými modlitbami pomáhal přežití a novému rozvoji českého salesiánského díla, když pro něj napřed kvůli poměrům a po opětovném nabytí svobody kvůli svému věku a zdraví nemohl jinak pracovat.