1990-nyní

Brněnské salesiánské dílo po roce 1989

Po převratu v listopadu 1989 očekávali salesiáni navrácení svého majetku. Na jaře roku 1991, v rámci první vlny restituce církevního majetku, jim byl skutečně vrácen kromě pozemků, na kterých byly postavené garáže a mateřská škola a pozemku pod silnicí s částí hřiště, které byly součástí nově vybudovaného velkého městského silničního okruhu mezi Královým Polem a Žabovřeskami.

Obnova salesiánského díla

Do té doby neměli salesiáni střechu nad hlavou. Brněnské biskupství jim nabídlo, aby se usadili v bývalém chlapeckém semináři na Veveří ulici a salesiáni nabídku přijali. Svoji činnost zde zahájili otevřením střediska mládeže, které začalo fungovat od 17. září 1990 a brzy rozvíjelo svoji činnost i v nedaleké čtvrti Žabovřesky na hřišti. V objektu bývalého malého semináře byl také internát biskupského gymnázia, jehož správy se ujali Petrini. Náklady na provoz budovy byly pro salesiány příliš vysoké, proto od projektu ustoupili. Salesiáni doufali v to, že dosavadní uživatelé opustí oratoř co nejdříve, a že jim bude v brzké době definitivně předána.

Výzva široké veřejnosti

24. září 1990 vydali P. Oldřich Med, jeden z nejváženějších salesiánů, a P. Petr Baran, neúnavný organizátor salesiánské činnosti za totality, jménem salesiánů písemnou výzvu široké veřejnosti, ve které seznámili ctitele P. Marie Pomocnice a přátele svatého Jana Boska se stručnou historií salesiánské oratoře v Brně - Žabovřeskách až do zatčení salesiánů v roce 1950 a jejich násilného odsunu do soustřeďovacího kláštera v Oseku u Duchcova. Výzva obsahovala také zmínku o fungování oratoře i kostela po jejich násilném odvlečení, dokud nebyl kostel v létě 1961 úředně uzavřen, a zmínku o dosud neobjasněném požáru v roce 1965. V této výzvě bylo zdůrazněno, že salesiáni v soustřeďovacím táboře učinili slib, že budou-li se moci někdy do Žabovřesk vrátit a pokračovat ve svém díle pro mládež, postaví na tomto místě kostel. To se konečně nyní splnilo a salesiáni mohou v Žabovřeskách začít znovu. Součástí výzvy byla složenka s číslem účtu vyhrazeným pro výstavbu kostela Panny Marie Pomocnice křesťanů s oratoří.

Vypracování návrhů

Již v září 1990 vypracoval Ing. Jiří Brožek na základě objednávky Josefa Drábka zaměření stávajícího stavu v zájmovém území pro výstavbu kostela s oratoří. Bylo provedeno polohové i výškové zaměření a výsledný elaborát byl zpracován do grafického zákresu mapovaného území s číselným plánem a seznamem souřadnic a výšek podrobných bodů. Několik studentů z Vysokého učení technického v Brně a architektů pak na základě tohoto zaměření navrhlo podle svých představ neoficiální studii budoucího kostela. Tyto návrhy pak byly v rámci oslav Neposkvrněného Početí Panny Marie 8. 12. 1990 vystaveny k nahlédnutí na Veveří ulici.

Utvoření stavební komise

Začátkem roku 1991 byla zřízena stavební komise. Zpočátku to byla malá skupinka v čele s P. Oldřichem Medem, P. Petrem Baranem, Ing. Františkou Kůrovou, Josefem Čtvrtečkou, Josefem Drábkem, Ing. Alfonsem Jelínkem a Ing. Josefem Petříkem. Později, zejména v roce 1993 a 1994, byli do komise přibráni JUDr. Ervín Najman, Lubomír Krejčí, Bohumil Kovařík, Ing. Mikel, Ing. Opatřil, Ing. Sobotka, František Zouhar, Jiří Vejvoda a Radko Fronc. Nejprve se porady stavební komise konaly v bytě P. Petra Barana v Brně Bohunicích, od října 1991 pak v zrekonstruované oratoři v Žabovřeskách, kam se P. Baran natrvalo přestěhoval.

Oratoř zahajuje svoji činnost

Po předání oratoře v Žabovřeskách salesiánům od posledního uživatele, bytového družstva "Průkopník" , bylo nutné celý objekt, značně zanedbaný a neudržovaný, opravit a přizpůsobit potřebám salesiánů. Nejprve však salesiáni prostřednictvím ekonomky Ing. Františky Kůrové odkoupili ocelový sklad pro potřeby oratoře. Potom bylo potřeba některé místnosti v oratoři rozšířit, některé přestavět, hernu upravit na kapli s presbytářem, opravit místnosti, které v poslední době sloužily jako sklady, a vše nově vymalovat. Tohoto úkolu se ujal salesiánský spolupracovník J. Jeniš z Újezdu u Brna, který během půl roku s brigádníky zajistil celou rekonstrukci tak, že 8. prosince 1991 bylo možno oslavit významný salesiánský svátek Neposkvrněného Početí Panny Marie. Ten den zahájila oratoř opět svoji činnost.

Oslava svátku Neposkvrněného Početí Panny Marie

Příprava na tento svátek začala již 28. listopadu novénou a pokračovala další dny se mší svatou a příslušnou pobožností, kterou pokaždé vedl jiný salesiánský kněz. V sobotu 7. prosince odpoledne se konal program pro děti a od 16.00 hodin se uskutečnilo svěcení nové kaple.

Následovala slavnostní bohoslužba sloužená biskupem Josefem Hrdličkou z Olomouce. Po mši svaté se konala beseda se starší generací oratoriánů, které byl přítomen také P. František Míša, zástupce salesiánského inspektora. Také se konal ohňostroj, divadlo a nechybělo ani občerstvení.

V neděli 8. prosince byla předvedena v 15.00 hodin pro děti a v 19.00 hodin pro dospělé zpěvohra "Rybář Marek". Operetu nacvičil s rosickou oratoří P. Oldřich Med.

Presbytář byl opatřen shrnovacími koženkovými vraty, přenosným oltářem a v čele byl umístěn obraz Panny Marie Pomocnice,

který se podařilo zachránit z původní oratoře a uschovat ve farním kostele v Komíně. Po odnesení oltáře a obrazu mohl presbytář sloužit jako jednoduché jeviště při scénkách a divadelních hrách. Po uzavření presbytáře sloužil prostor kaple jako víceúčelový sál. Byla to taková minikopie původní oratoře P. Lepaříka.

První porevoluční oslava svátku Panny Marie Pomocnice křesťanů

První porevoluční slavnost Panny Marie Pomocnice křesťanů se konala 24. 5. 1991 na hřišti. Na provizorně zbudovaném, polozakrytém vyvýšeném pódiu byla sloužena pontifikální mše svatá, pří níž celebroval také světící olomoucký biskup Josef Hrdlička, velký příznivce salesiánů. Po mši svaté se na hřišti konala lidová veselice, kterou měli v režii mladí oratoriáni. P. Oldřich Med a P. Petr Baran si přáli, aby v úvodu této veselice zazpívala stará garda oratoriánů mužský legrační sbor "Žabí svatba", který již za války zpívali salesiánští bohoslovci. Josef Petřík, který byl tímto úkolem pověřen, přemluvil Radko Fronce a také rozeslal pozvánky asi třiceti bývalým oratoriánům a vyzval je, aby se 15. a 22. května dostavili na zkoušky. Přišlo jich jenom deset, přesto se sbor podařilo nacvičit a v určený den předvést. P. Petru Baranovi se sbor tak zalíbil, že jej prohlásil za žabovřeskou hymnu a každý rok při květnových slavnostech Panny Marie Pomocnice křesťanů musel být opakován.

Investiční záměr

Na jaře roku 1991 dostal Josef Čtvrtečka, který byl stejně jako Josef Drábek kdysi chovancem ve Fryštáku, na stavební komisi za úkol prostudovat z materiálů psaných především v italštině předpisy pro stavbu nového kostela a sestavit návrh investičního úkolu. To se mu znamenitě podařilo a v květnu 1991 byl investiční záměr hotov. Kromě výstavbového programu investiční záměr obsahoval také stručné seznámení se životem Dona Boska a posláním salesiánů, historii salesiánské oratoře v Brně a účel výstavby salesiánské oratoře v Brně - Žabovřeskách. Podrobně zde byly popsány zásady týkající se vybavení a výzdoby kostelů pro slavení EUCHARISTIE, vše podle konstituce "Sacrosanctum Concilium - O posvátné liturgii" a ostatních příslušných dekretů a instrukcí Druhého vatikánského koncilu, aby se tím architektům, kteří se účastnili výběrového řízení, co nejvíce přiblížila daná problematika. Tento investiční záměr obdrželi všichni účastníci soutěže. Funkce sekretáře poroty při výběru návrhů jednotlivých architektů byla svěřena Ing. arch. Zdeňku Burešovi, který měl se soutěžemi výstavby nových kostelů osobní zkušenosti.

Nejdříve však bylo potřeba přeregistrovat pozemky duchovní správy Brno - Komín na salesiány. Současně byl rozmnožen investiční záměr v takovém množství, aby jej měl každý uchazeč k dispozici. Ing. arch. Zdeněk Bureš vypracoval soutěžní podmínky a zaslal je ke konzultaci a schválení na Útvar hlavního architekta, na Obec architektů a na biskupství na Petrov.

23. 9. 1991 postihla salesiány a zejména pak stavební komisi smutná událost. Zemřel P. Oldřich Med, jeden z nejvzácnějších salesiánů a největší propagátor výstavby areálu SDB v Brně - Žabovřeskách. Tato událost stavební komisi trochu přibrzdila, nicméně se musela rychle vzpamatovat a pod vedením P. Petra Barana pokračovat dále.

Nová zástavba areálu SDB v Brně - Žabovřeskách zahrnovala ve smyslu investičního záměru tři celky: sakrální (kostel Panny Marie Pomocnice), společenský (sály, herny, učebny, klubovny) a ubytovací (bydlení řeholníků a provozní místnosti).

Konkurzní řízení

Výběr zpracovatele projektové dokumentace byl proveden na základě konkurzu formou kombinované soutěže. Bylo vybráno deset autorů (případně autorských kolektivů) a zúčastnit se mohli i další zájemci. Vyhlášení soutěže proběhlo v denním i odborném tisku dne 1. 11. 1991. Soutěž byla organizována jako dvoukolová. Uzávěrka pro první kolo byla 31. 1. 1992. Do tohoto data přišlo celkem 27 návrhů, které byly anonymní. Jména byla uveřejněna až po vyhodnocení tří nejlepších návrhů. Vyhodnocení soutěže provedla odborná porota, zastoupena třemi členy investora. Jedním z nich byl ekonom Ing. P. Josef Trochta - zástupce pražské inspektorie. Dále zde byl přítomen zástupce brněnské konzistoře, zástupce Útvaru hlavního architekta, zástupce Obce architektů a obce Žabovřesky. Všech 27 návrhů bylo pečlivě zkoumáno vzhledem k investičnímu záměru a dalším podmínkám daným při zadání, zejména etapovitostí výstavby a likvidací stávající oratoře až na konec. Do druhého kola vybrala odborná porota pouze tři nejvhodnější návrhy, které doporučila do 31. května 1992 ještě dopracovat. Tyto tři vybrané návrhy postupující do druhého kola byly mimo jiné vybrány z důvodu, že po architektonické stránce nejlépe vyhovovaly vzhledem okolní typové hranaté panelové zástavby. Návrhy byly dle dispozic odborné poroty v termínu dopracovány a od 10. 6. 1992 si je mohla odborná porota a experti prohlédnout a individuálně prostudovat v budově oratoře. Porotní řízení pro druhé kolo bylo stanoveno ve dnech 17. až 20. června. Jako experti byli přizváni architekti - autoři návrhů salesiánských ústavů v Římě, dále zahradní architekt a někteří členové stavební komise. Ve druhém kole porota rozhodla takto: I. místo nebylo uděleno, II. místo získaly dva návrhy - návrh č. 9 - kolektiv Ing. arch. Radko Květa a návrh č. 21 Ing. arch. Josefa Opatřila, III. místo obsadil návrh č. 2 - kolektivu Prof. Ing. arch. Ivana Rullera. Konečný výběr autora doporučila odborná porota provést pohovorem investora s projektanty. Investor v osobě P. Barana dlouho zvažoval, kterému z návrhů umístěných na II. místě dát přednost, a po poradě s mnoha zodpovědnými osobami, zejména pak s bratrem brněnského biskupa Dr. Karlem Cikrlem, který v porotě zastupoval brněnské biskupství a je odborníkem na liturgii, dal přednost návrhu č. 21 - Ing. arch. Josefa Opatřila, zejména pro výstižnější liturgické pojetí návrhu a umístění adorační kaple s přímým vstupem z venku a se společným svatostánkem a presbytářem v hlavním chrámovém prostoru. Svatostánek byl umístěn uprostřed proskleného otvoru s barevnou vitráží a otevřený do chrámového prostoru i do kaple.

Obtíže

Tímto byla soutěž definitivně ukončena, ale proti všemu očekávání se objevily potíže. P. Ing. J. Trochta, ekonom salesiánské inspektorie, napsal koncem června P. Baranovi dopis, ve kterém ho zrazoval od výstavby vítězného návrhu kvůli předpokládaným značným nákladům a doporučoval mu, aby se spokojil s něčím skromnějším. Dokonce se začalo mluvit o úpravě stávajícího ocelového skladu pro bohoslužebné účely a také o tom, že když salesiáni v komunistickém vězení slibovali výstavba kostela Panny Marie Pomocnice, nemuseli mít na mysli výslovně Žabovřesky, ale Brno a Brno je také městská část Líšeň. Snaha přenést výstavbu kostela Panny Marie Pomocnice křesťanů do Líšně se projevila již dříve, kdy ještě žil P. Oldřich Med. Ten však svou autoritou prosadil doslovné splnění slibu a započal s přípravou výstavby.

Inspektorie případnému rozšíření rozbrojů čelila tím, že utvořila dvě komunity. Komunitu brněnskou s ředitelem Josefem Brtníkem a komunitu rosickou v čele s P. Oldřichem Medem, pod kterou patřily také Žabovřesky v čele s P. Petrem Baranem. Po smrti P. Meda rosická komunita zanikla a vše přešlo pod jedinou komunitu brněnskou, vedenou P. Brtníkem. Ten byl v roce 1994 vyvázán z farnosti Šlapanice, aby se mohl zcela věnovat vedení komunity a usadil se spolu s některými salesiány na faře sv. Augustina v sousedství Žabovřesk.

Schválení výstavby

Proces schválení výstavby byl spojen s nemalými problémy a obtížemi. K povolení výstavby došlo koncem ledna 1993, kdy nejvyšší salesiánští představení z generalátu v Římě schválili výstavbu a zároveň výslovně požadovali podsklepit celý kostel a zřídit pod ním středisko mládeže. Tímto byla výstavba konečně povolena a Ing. Opatřil začal zpracovávat definitivní návrh řešení. Na žádost inspektorie již několikrát za uplynulý rok překresloval svůj původní návrh.

Přípravné práce

Po schválení dokumentace - návrhu v Římě bylo nutné co nejdříve připravit potřebné výkresy k územnímu rozhodnutí a projít složitou administrativní procedurou při schvalování a získání stavebního povolení a to zvláště na první a zvláště na druhou stavbu. Po ujasnění koncepce byla tato I. etapa výstavby rozdělena do dvou staveb a samostatně schvalována, protože ještě nebyla zpracována detailní prováděcí dokumentace. První stavba sestávala ze zemních prací a zpevnění podloží. Byla to tzv. spodní stavba. Druhá - hlavní stavba obsahovala zbytek stavebních konstrukcí a prací. Na obě stavby byly zvlášť vypisovány soutěže dodavatelů, každá měla samostatné stavební povolení.

Započetí výstavby

První stavbu prováděly Inženýrské a průmyslové stavby Brno. Měly nejefektivnější nabídku a se zdarem se jí zhostily. Na základě geologického průzkumu bylo nutné vyhloubit asi 7 metrů hlubokou jámu a na dno výkopu zdusat asi metrovou vrstvu ze štěrkopísku. Tato etapa byla zahájena již 16. 11. 1993, neboť peněžní dar německé společnosti Kirche in Not, v hodnotě asi 0,5 milionů Kč, byl vázán na povinnost zahájení stavby ještě v roce 1993. Pokračovat v hloubení jámy bylo možné až po pominutí největších mrazů začátkem února. Zemní práce v rámci této první stavby včetně zpevnění podloží štěrkopískovou vrstvou byly dokončeny dle harmonogramu do konce března 1994.

Prvenství v soutěži 10 firem o provedení hlavní stavby získal Moravostav Brno. Před tím bylo skončeno spolu s projektovou dokumentací složité schvalovací řízení této druhé části. Hlavní zásluhu na zdárném ukončení schvalovacího řízení má vedle Ing. Opatřila Josef Drábek, který zde jako dlouholetý investor staveb v Zetoru Brno uplatnil své zkušenosti. Moravostav podle projektu nejdříve vytvořil pod kostelem na zřízeném štěrkopískovém podloží asi jeden metr silnou železobetonovou desku, která tvořila základ kostela a potom postupně pokračoval v nadzákladovém zdivu kostela. Stavební dozor po celou dobu výstavby denně měli zástupce investora Josef Drábek a Ing. Mikel. Tito dva velmi důslednou kontrolou provádění ušetřili salesiánům nejméně milion Kč.

Obnovená činnost v oratoři

Činnost v rekonstruované oratoři i na hřišti se pod dohledem Petra Barana i přes nemalé starosti se stavbou a pozdějším stavebním ruchem slibně rozvíjela.

Kromě asistenta J. Křemečka a chlapců z vojenské náhradní služby se do práce zapojovali také laici. J. Petřík a P. David vedli ministranty, M. Petříková se starala asi o 30 nejmenších, převážně předškolních dětí, organizovala dětské hry, karnevaly, lampionové průvody při slavnostech a také základy dětské katecheze. Jana Šlachtová a Markéta Marečková řídily dětský pěvecký kroužek, děti také účinkovaly jako BROUČCI v divadelní scénce Maminka, kterou pro oratoř složila Michaela Petříková. Do divadla se zapojili s úspěchem i manželé Plevovi a Klangovi se svými dětmi, loutkové divadlo bylo v režii Marie Pelikánové. Také aktivity na hřišti, ping-pong a jiné sportovní hry nechyběly.

Velký pěvecký sbor pod vedením Radko Fronce účinkoval při všech slavnostních akcích a stále se zdokonaluje. Svědčí o tom mimo jiné časté přenosy rozhlasu i televize z nově zbudovaného kostela Panny Marie Pomocnice křesťanů, kdy snaha a přání uskutečnit tyto přenosy vychází ze strany rozhlasových a televizních pracovníků. Přenosy se od posvěcení kostela uskutečňují asi dvakrát do roka.

Každoročně byly důstojně oslavovány svátky Panny Marie Pomocnice a Neposkvrněného Početí, svatého Jana Boska, výročí úmrtí prvního českého salesiánského inspektora P. Ignáce Stuchlého a jiné významné svátky a to již tradičně triduem nebo novénou.

Lidé byli vzděláváni v Písmu svatém, církevních dějinách, křesťanské etice a jiných disciplínách.

Velkými pomocnicemi P. Petru Beranovi při jeho činnostech byly ekonomka Ing. Františka Kůrová a učitelka ve výslužbě paní Slaná. O sakristii pečoval Josef Mazourek. Jeho žena kolem sebe shromáždila početnou skupinu laiků, která týden jezdila na předem s místními kněžími domluvené místo na Moravě, kde po nedělních bohoslužbách rozdávali lidem propagační materiály o výstavbě kostela Panny Marie Pomocnice křesťanů s oratoří, se složenkami a bankovním účtem. Takto se začalo scházet velké množství finančních příspěvků a darů. Lidé z naší republiky se během pěti roků podíleli na investici včetně úroků v peněžních ústavech částkou asi 20 milionů Kč. Zahraniční účastníci darovali asi 9 milionů Kč. Iniciátorem darů ze zahraničí byl sám P. Petr Baran a hodně pomohl P. Vojtěch Hrubý, správce poutního domu Velehrad v Římě, který byl s P. Míšou jedním z mála salesiánů - příznivců stavby salesiánského areálu v Brně - Žabovřeskách. O tak velký úspěch při získávání finančních příspěvků se velkou měrou zasloužili také bývalí oratoriáni František Zouhar a Bohumil Kovařík, kteří si vzali na starost propagaci výstavby. Bohumil Kovařík zajišťoval tisk, estetickou úpravu a celkovou režii všech propagačních a informačních materiálů. František Zouhar měl na starosti obrazovou dokumentaci.

Posvěcení základního kamene pro chrám P. Marie Pomocnice křesťanů

a salesiánského střediska mládeže

Moravostav začal práci na výstavbě velmi slibně. Již koncem května 1994 mohl oratorián Lubomír Krejčí na hřišti vedle budoucího kostela postavit vyvýšené provizorní zastřešené podium, na kterém 29. května biskup Vojtěch Cikrle sloužil pontifikální mši svatou, při níž posvětil a do stěny suterénu nového kostela uložil základní kámen s Pamětní listinou.

Přípravou na tuto slavnost bylo triduum a salesiánská pouť na sv. Hostýn. V neděli odpoledne, dne 29. května, se na hřišti oratoře shromáždilo přibližně 2 500 lidí, aby byli přítomni slavnosti posvěcení základního kamene. Po čtení liturgických textů přečetl P. Baran Pamětní listinu, která byla uložena spolu se základním kamenem pro budoucí generace v základech kostela. Podepsali ji všichni církevní hodnostáři a zástupci státní správy. Potom brněnský biskup požehnal a pokropil nejdříve lid, pak staveniště a základní kámen, který potom za asistence pana provinciála, P. Brtníka a P. Barana uložil do betonového základu. Následovala koncelebrovaná mše svatá a po ní kulturní program. Kdo chtěl vidět, jak bude kostel vypadat, mohl si prohlédnout vystavený model. Vyčerpávající informace poskytoval pan Drábek. Zájem byl značný.

Během letních měsíců pracovní úsilí Moravostavu dosti ochablo, protože Moravostav současně dokončoval stavbu kostela v Hustopečích. Proto byly práce v Žabovřeskách opožděny, omítky se musely provést až na jaře roku 1995.

Přesto se však o Vánocích roku 1994 v nedokončeném kostele slavila půlnoční mše svatá, kterou sloužil salesiánský provinciál P. Benno Beneš.

Vytvoření NADACE přátel Dona Bosca

Přibližně měsíc před Vánocemi roku 1994 vznikla NADACE přátel Dona Bosca, jejímž předsedou se stal JUDr. Ervín Najman. Jejím cílem je z peněžních darů a zejména z peněžních nemovitých darů podporovat rozvoj mládeže v oratoři v Žabovřeskách v duchu křesťanské výchovy a pro potřeby nově vybudované oratoře. Členy představenstva NADACE byli zvoleni: Ing. Kůrová, kterou po její smrti v roce 1996 nahradila M. Bartoníková, dále Ing. Mareček, Bohumil Kovařík, Lubomír Krejčí, revizorem pak byl zvolen Ing. Petřík.

Slavnost posvěcení kostela Panny Marie Pomocnice

Přes všechny nemalé problémy a překážky se podařilo dílo dokončit. Slavnost posvěcení kostela byla stanovena na 27. května 1995 na 10 hodin. Světitelem byl brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Kromě brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho zde byl i host z Bulharska - biskup Christo Projkov.

Slavnostní pontifikální bohoslužba začala v 10 hodin průvodem do kostela, kde P. Baran zahájil slavnost přivítáním všech hostí. Krátce uvedl historii stavby kostela, představil projektanta kostela Ing. J. Opatřila, ředitele Moravostavu, který kostel postavil, Ing. R. Sedláka, a pana J. Drábka a Ing. Mikela, kteří prováděli stavební dozor. Také uvedl technické údaje nového chrámu.

Biskup Cikrle zahájil vlastní obřad žehnáním vody, pokropením lidu, stěn nového kostela a oltáře. Po vyznání víry následovala zásvětná modlitba a pomazání oltáře a stěn kostela. Po litaniích ke všem svatým následoval akt vkládání ostatků do oltáře. Do kamenného oltáře byly vloženy ostatky svatého Jana Boska, svatého Jana Sarkandra a blahoslaveného Filipa Rinaldiho. Dále následovala zásvětná modlitba, pomazání oltářní desky a stěn kostela olejem na čtyřech místech vyznačených křížem, okuřování oltáře a kostela kadidlem. Obřad skončil osvětlením oltáře a kostela. Následovala bohoslužba oběti. Po závěrečné modlitbě byla přenesena Nejsvětější svátost do nového svatostánku. Následovalo požehnání obou biskupů, propuštění lidu a závěrečný zpěv s odchodem liturgického průvodu.

Na tuto slavnost nacvičil velký pěvecký sbor pod vedením Radko Fronce s varhaníkem Stanislavem Kostkou Vrbkou skladby: Ecce sacerdos magnus, žalmy k příslušným částem bohoslužby, Lodate Maria, Vítej, Don Bosco, vítej, Buď tobě sláva od Händla, Laudate Dominum, Ave Maria, kterou autor Zdeněk Pololáník složil pro tuto slavnost, dále sbor zpíval Alleluja, Pán z mrtvých vstal a na závěr Pomocná matko od G. Capossiho. Při průvodu do kostela, pokropení lidu, svatém přijímání, uložení NejsvětěIší svátosti do svatostánku a odchodu liturgického průvodu, zpíval lid písně z jednotného kancionálu.. Tyto písně spolu s celým pořadem se nacházely na programu slavnosti, který byl všem lidem rozdán.

Před obřadem lidé také obdrželi barevné skládačky, na kterých byl vyobrazen postup výstavby oratoře spolu s textem Pamětní listiny uložené do základního kamene. Tuto skládačku sestavil Bohumil Kovařík, fotografie zhotovil František Zouhar.

Kostel, jehož kapacita je přibližně 500 lidí, nestačil pojmout takové množství účastníků svěcení. Proto byly v podzemním sále, který má zhruba stejnou kapacitu jako kostel, a na různých místech na hřišti nainstalovány televizory s velkými obrazovkami, aby i všichni lidé, kteří se nedostali do kostela, mohli sledovat celou slavnost. Po skončení slavnosti dostali všichni lidé zdarma občerstvení.

Odpoledne v 15 hodin byl v novém kostele koncert pěveckého sboru "Amicita - Foerster" a svátostné požehnání. Po něm následovaly v podzemním sále divadelní scénky. V ostatních prostorách a na hřišti panovala volná zábava.

Druhý den, v neděli 28. května ve 14 hodin, byli v novém kostele vysvěceni na kněze jáhni Josef Mendl z Brna, Zbyněk Schneider ze Zlína a Tomáš Mareš z Prahy. Svěcení vykonal opět brněnský biskup Vojtech Cíkrle.

Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů s oratoří

Nový kostel má tvar čtvrtkruhu, poloměr v půdoryse je přibližně 25 metrů. Vrchol čtvrtkruhu je zkosen kvůli vhodnému umístění presbytáře. Kapacita bohoslužebného prostoru je 500 lidí (200 sedících a 300 stojících). Na kůru může zpívat až stodvacetičlenný sbor. Jsou zde digitální dvoumanuálové varhany, které dodala italská firma Viscount. Pod kůrem je prosklená víceúčelová místnost, která je vyhrazena zejména pro matky s dětmi. Věž je vysoká 35 metrů a šikmo zakončená tak, že její stěny tvoří ramena kříže.

V sobotu 25. května 1996 požehnal generální vikář brněnské diecéze Jiří Mikulášek zvony pro kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů. Největší zvon nese jméno Panny Marie Pomocnice, váží 214 kg a je laděný do cis. Prostřední zvon nese jméno svatého Jana Boska, váží 144 kg a je laděný do dis. Nejmenší zvon nese jméno svatého Václava, váží 96 kg a je laděný do fis. Všechny tři zvony odlil ve své dílně zvonař Josef Tkadlec z Halenkova na Vsetínsku. Uchycení zvonů a jejich pohon projektoval a provedl Ing. Pavel Kilián z Bosonoh.

Slavnost byla zahájena v 9 hodin modlitbou růžence, zpěvem mariánských písní a dechovou hudbou. Pak byl vysvětlen význam zvonů, podána informace o jejich patronech. Po požehnání byly zvony vyzvednuty a umístěny na věž. Odpoledne ve 14 hodin byla májová pobožnost, slavnostní Te Deum a svátostné požehnání, po kterém následoval v kostele koncert duchovní hudby, v podzemním sále se hrálo loutkové divadlo.

24.5. 1997, na slavnost Panny Marie Pomocnice křesťanů, po mši svaté požehnal biskup Vojtěch Cikrle novou křížovou cestu od akademického malíře Milivoje Husáka. Současně byl požehnán základní kámen pro budovu komunity. Odpoledne byla pobožnost křížové cesty a požehnání. Slavnost byla zakončena mariánským pásmem v sále střediska mládeže pod kostelem. Pod kostelem je sál sloužící pro divadla, přednášky, koncerty, konference, ale i jako velká herna s ping-pongovými stoly. Kapacita sálu je 300 lidí. V předsálí je umístěn kulečník a stolní fotbal. Součástí sálu je také jeviště a kuchyně. V podzemí je také další víceúčelová místnost a několik dalších místností sloužících pro činnost oratoře jako klubovny, učebny, herny. V přízemí vedle chrámového prostoru je sakristie kněží a sakristie ministrantů, kancelář, kuchyňka, toaleta a čtyři místnosti, ve kterých jsou ubytovaní salesiáni. Celý objekt je bezbariérový.

Druhá etapa výstavby

Druhou etapu výstavby projektoval také Ing. arch. Opatřil. Jde o dvouposchoďovou budovu, která bude sloužit rozšíření salesiánského střediska mládeže a ubytování spolubratří. Po nutných administrativních a schvalovacích procesech byl vybrán mezi dodavateli opět jako nejlepší MORAVOSTAV Brno. Moravostav zahájil výstavbu 1. dubna 1997. Budova navazuje půdorysem na I. etapu a má tvar mírného oblouku - kromě přechodní části mezi I. a II. etapou. Zde se nachází zastřešený průchod, který je spojnicí s hřištěm a stávajícím a novým objektem.

Po ukončení této II. etapy výstavby jsou všichni salesiáni působící v Žabovřeskách soustředěni v jedné budově a mají tak ideální možnost dále rozvíjet svoji salesiánskou činnost podle směrnic sv. Dona Boska.

V salesiánské oratoři pracovala vedle salesiánů řada mladých mužů-civilkářů, pro které se toho působení stalo "osudové" v podobě nalezení své životní partnerky. Dnes již oratoř navřevují jejich děti.

Oproti počátkům se také změnilo zaměření oratoře, není již jen pro chlapce, ale má do ní přístup každý. Na jejím provizu se podílí i další složky salesiánské rodiny. Sestry salesiánky, které se po pádu totality nastěhovaly do Brna, pracují jak ve volné oratoži, tak při vedení různých kroužků.

Salesiánské středisko mládeže a oratoř má dobré zázemí v bývalých oratoriánech, kteří svůj život nezištně věnovali pro blaho a budoucnost salesiánského díla v Žabovřeskách. Bývalí oratoriáni sehráli významnou roli nejen při budování areálu SDB v Brně - Žabovřeskách, ale i nadále zůstávají velkými přáteli a příznivci salesiánského díla.

Po ukončení II. etapy výstavby se vybudovalo fotbalové hřiště, menší hřiště na volejbal a také hřiště s mantinely na hokejbal, případně lední hokej, basketbal a jiné sporty. Hned po jejich otevření začala být hojně využívána a je tomu tak stále. Ke konci roku 1999 k tomu všemu přibyla ještě poslední budova, která dříve sloužila jako mateřská školka, která se po zdařilé rekonstrukci stala hlavní budovou Salesiánského střediska mládeže, a postupně se do jejích prostor přesunuly všechny aktivity z místností pod kostelem.

Oslav 60-tého výročí se zúčastnil i apoštolský nuncius Mons. Giovanni Coppa. Přišli zavzpomínat i první oratoriáni, z nichž se mnozí zasloužili o celou výstavbu, přátelé a dobrodinci, s jejichž pomocí se podařilo tolik dobrého a přijeli i někteří dosud žijící salesiáni, kteří tehdy v Brně působili.

Změna právní formy

V souladu se školským zákonem č.561/2004 Sb. jsme se 29.6.2006 transformovali z účelového zařízení církve na školskou právnickou osobu. Tato změna přinesla větší právní jistotu, jasné zařazení mezi ostatní právnické osoby a několik administrativních změn.

Salesiánské středisko mládeže v Brně-Žabovřeskách je jedním z mnoha podobných školských zařízení a center volného času, která jsou nejen v České republice, ale i na celém světě. Název „salesiánské“ označuje nejen zřizovatele a provozovatele těchto zařízení (Salesiáni Dona Boska - www.sdb.cz), ale i výchovný styl a přístup, se kterým se zde návštěvníci setkávají.
Po vzoru svého zakladatele Jana Boska (Itálie, *1815 +1888) vytvářejí salesiáni s mnoha spolupracovníky výchovné prostředí, které napomáhá zdravému integrálnímu rozvoji dětí a mládeže. Salesiánská centra chtějí být místem, kde mladí nacházejí zábavu, poučení, přátelství, radu, usměrnění a příležitost poznat křesťanské hodnoty.

Hlavním posláním, které salesiáni přijali od svého zakladatele, je věnovat se dětem a mládeži, zvláště těm nejzanedbanějším a nejchudším, ukazovat jim konkrétní laskavou a trpělivou službou, že je někdo, komu na nich záleží. Preventivní výchovný systém Dona Boska staví na laskavosti, rozumnosti
a náboženství. Snaží se objevit v mladém člověku jeho dobré vlohy a předpoklady a ty rozvíjet. Na druhou stranu chtějí být salesiáni svým působením výzvou pro dospělé, příkladem správné výchovy a nabídkou pro spolupráci na poli výchovy. Konkrétní cíle v Brně-Žabovřeskách jsou podporovat volnočasovými aktivitami zdravý osobní rozvoj dětí a mládeže, korektní mezilidské vztahy, ohleduplnost, odpovědnost a předcházet negativním závislostem a kriminalitě.

V posledních letech se roční počet pravidelných návštěvníků pohybuje okolo 1500.

Sekce a aktivity střediska mládeže

Středisko je organizačně rozděleno do sekcí: Volná Oratoř, Kroužky, Klub maminek.

Tyto tři sekce mají ve středisku mládeže za úkol pedagogickou činnost. Jsou doplněny sekcí čtvrtou technicko-hospodářskou, která jim zajišťuje potřebné zázemí.

Mezi pravidelné aktivity patří

- zájmové kroužky pro děti a mládež od 6 – 26 let mají různá zaměření – hudební, dramatické, pohybové, technické, výtvarné, vzdělávací. Některé z kroužků jsou přístupné i pro dospělé. Kroužky probíhají od pondělí do pátku od 14:00 do 19:00 hod.. K dispozici je 12 učeben, 2 sály a 3 venkovní hřiště.

- otevřený klub – volná oratoř je pravidelný prostor se sportovní a zábavnou činností pro děti a mládež, poskytující jim přiměřené zázemí. Primárně se zaměřujeme na věkovou kategorii 6-26 let. Oratoř je otevřena denně kromě soboty od 14:00 do 19:00 (20:00) hodin. Možnosti práce s mladými jsou široké, od prvokontaktu a popovídání, přes stolní hry, kalčo, pingpong, posilovnu, kulečník, fotbálek až po aktivní zapojení mladých do přípravy a realizace aktivit Otevřeného klubu. K dispozici je klubovna s hernou, posilovna, místnost s kulečníkem, venkovní hřiště. V rámci volné oratoře pořádá středisko volně přístupné akce – každý čtvrtek Krtek, 2xročně větší (celonoční) hra, a pod .

- klub maminek Salesiánského střediska mládeže – DDM Brno-Žabovřesky nabízí kroužky a aktivity pro rodiče s předškolními dětmi ve věku 1 – 5 let. Jejich cílem je umožnit maminkám (i tatínkům) na mateřské dovolené upevnit a rozvinout vztah s dítětem a vymanit se ze sociální izolace navázáním nových přátelství. U dětí je cílem rozvoj schopnosti komunikace s okolím a činnosti v kolektivu, což jim později usnadní nástup do mateřské školy.
Ačkoli je nabídka Klubu maminek vysoká, poptávka ji stále převyšuje. Rodiče s dětmi si mohou vybrat aktivity hudební, vzdělávací a pohybové. Od školního roku 2010/2011 je pro děti zřízen Radovánek. Jedná se o hlídání dětí ve věku 3-6 let s celodpoledním programem bez účasti rodičů. Dětem se vždy věnují dvě zkušené lektorky. Děti jsou vedeny k samostatnosti a k rozvoji v oblasti výtvarné, hudební, pohybové a komunikační. Radovánek je otevřen od pondělí do pátku, mimo víkendů, svátků a prázdnin od 8.00–12.30 hodin. Děti mohou Radovánek navštěvovat, jak pravidelně, tak i jednorázově.

     Aktivity Salesiánského střediska mládeže během školního roku doplňují i příležitostné akce jako například:
     Divadelní představení souboru Bedruňka
     Divadelní představení souboru Happy Theater
     Vystoupení kroužku Dramaťáček v Domově pokojného stáří
     Sobotní výlety
     Úvodní školení animátorů a zaměstnanců
     Potáborové setkání
     Drakiáda
     Podzimní tvoření
     Martinská slavnost
     Cecilka – společné zpívání k svátku sv.Cecílie
     Tvoření adventních věnců
     sv. Mikuláš ve středisku a
     sv. Mikuláš v Klubu maminek
     Adventní zamyšlení
     Vánoční akademie
     Vánoční tvoření ve středisku
     Vánoční tvoření Klubu maminek
     Tříkrálová koleda
     Hudební a taneční večer
     Slavnostní otevření místnosti pro maminky s dětmi „Family Point“
     Oslava svátku Dona Boska
     Páteční výlet s návštěvou Antroposu
     Zabijačka
     Masopustní veselé dopoledne Klubu maminek „Plavba výletním parníkem“
     Maškarní karneval pro děti s medvídkem PÚ
     Bruslení na ledě ve středisku
     Jarní akademie
     Vítání jara
     Velikonoční tvoření
     Vzhůru ke hvězdám – noční městská hra převážně pro animátory
     VYTVOŘ – výtvarná soutěž pro kategorii žáků ZŠ
     Koncerty– Cappely Polyphonica Salesiana
     Letniční slavnost
    Výlet do ZOO
     Dětský den
     Závěrečná akademie
     Závěrečný táborák

Mezi příležitostné aktivity patří i sportovní turnaje a akce pořádané střediskem mládeže pro účastníky jeho sportovních kroužků, návštěvníky otevřeného klubu Volná oratoř,ale i pro širokou veřejnost.

Členové kroužků (pohybových i technických) se účastnili také turnajů, seminářů a akcí, které pořádají jiné organizace. Mohou si tak porovnat své nabyté dovednosti, získat nové zkušenosti a úspěšně reprezentovat naše středisko mládeže.

     Prostory našeho střediska mládeže využívají pro své sportovní nebo pobytové akce i jiné organizace. Je jim k dispozici zázemí a veškeré vybavení střediska, které ke svému turnaji nebo pobytu potřebují. Jsou to např.:
     Olympiády žabovřeských základních škol
     Olympiáda mateřských školek
     Sportovní den VKH
     Mediální škola
     Víkendové pobyty skautů
     Výlety mimobrněnských farností

     Prázdninové pobyty jsou pořádány pro menší skupiny dětí tak, aby byla možnost věnovat
se intenzivně každému z účastníků. Stejným stylem jsou vedeny i pobytové akce, pořádané během školního roku.

Během školního roku 2009/2010 se ve středisku rozběhnul projekt pro základní školy s názvem Vykroč. Zúčastnilo se ho téměř 200 dětí ze šestých a sedmých tříd škol v okolí (ZŠ Sirotkova, ZŠ Náměstí svornosti, ZŠ Jana Babáka).Program byl zaměřen na podporu spolupráce v třídním kolektivu.

SVAŘáK (neboli Salesiánský Vzdělávací Animátorský Řádný Kurz) je dvouletý kurz nabízený ve spolupráci se salesiánským střediskem Brno-Líšeň. Probíhá formou víkendových setkání zaměřených na různá témata, která mohou dobrovolníkům pomoci při jejich práci. Realizaci kurzu zajišťuje šestičlenný tým složený ze zástupců obou středisek, samotné přednášky potom pozvaní externí lektoři (odborníci v daném oboru).

Izidor - Easy Door je projekt, který přináší možnost účastnit se přednášek na zajímavá témata z různých oblastí. Přednášejícími jsou lidé, kteří se dané tématice věnují v rámci své profese nebo dlouhodobě jako svému koníčku. Cílem projektu je poskytnout doplňkové vzdělání animátorům a členům střediska mládeže. Stejně jako oni jsou na přednáškách vítáni i lidé z širokého okolí, kteří si chtějí rozšířit své obzory nebo se pravidelně setkávat s lidmi, kteří mají zájem o vzdělání.

Lidé ve středisku

Tým zajišťující chod střediska se neskládá jen ze salesiánů, sester salesiánek a zaměstnanců, neméně důležitá je pomoc dobrovolníků - animátorů. Umožňují fungování střediska v současném rozsahu, ale jsou pro nás nenahraditelní i tím, co přinášejí – nadšení pro věc, mladého ducha i samotný prvek dobrovolnosti, který je důležitým svědectvím pro dnešní dobu. Na činnosti střediska se podílí více než 80 animátorů. Ve většině případů se jedná o středoškoláky a vysokoškoláky, výjímkou ale nejsou ani pracující dospělí či lidé důchodového věku.

Dobrovolníkům se snažíme jejich práci usnadnit a zpříjemnit vytvářením zázemí pro ně, ale i nabídkou nejrůznějších akcí. Některé z nich jsou spíše rázu vzdělávacího kurz SVAŘáK, pravidelné animátorské porady, úvodní školení zaměstnanců a animátorů). Jejich cílem je poskytovat animátorům potřebné informace o středisku i jeho aktuálním fungování, nabídnout prostor pro řešení nejrůznějších pracovních problémů a pomoci dobrovolníkům ve vlastním osobním i pracovním růstu. Alespoň symbolickým vyjádřením našeho vděku za přítomnost a společnou práci animátorů jsou nabídky duchovní obnovy, zabijačky, lyžování v Alpách a dalších akcí.

Studentům středních, vyšších odborných a vysokých škol pedagogického nebo sociálního
zaměření umožňuje naše středisko mládeže ověřit si své teoretické znalosti v praxi. Rozvrh praxe je individuální podle zaměření, možností a zkušeností studentů, požadavků školy a výchovného působení střediska mládeže. Studenti mohou vyzkoušet práci v Klubu maminek s rodiči a předškolními dětmi, v různých kroužcích a specifickou preventivně-výchovnou činnost s dětmi ve volné oratoři.

Aktuální současnost viz brno.sdb.cz/stredisko/