- Salesiáni
- Baláš Jiří
- Baran Petr
- Blaha František
- Brtník Josef
- Černý Jiří
- Daněk Josef
- Dlapka Vít
- Doležel Karel
- Dombek Bedřich
- Dřímal Maxmilián
- Dvořák Stanislav
- Frýdecký Václav
- Fuglík Vojtěch
- Gottwald Radek
- Hasilík Metoděj
- Hertl Pavel
- Hlaváč František
- Hobza Martin
- Holík Augustin
- Hrbatý Eduard
- Hudeček František
- Hynek Václav
- Chovanec Petr
- Chylík Zdeněk
- Jančařík Zdeněk
- Jiráček Václav
- Jurečka František
- Kelnar Václav
- Klinkovský Josef
- Kopřiva Vladimír
- Langer Eduard
- Lepařík František
- Liškutín Pavel
- Manďák Josef
- Med Oldřich
- Mihulec Milan
- Míša František
- Ondrášek Vladimír
- Otradovec Ludvík
- Poláček Martin
- Radecki František
- Rob Jan
- Rýdel Josef
- Siuda Ludvík
- Stuchlík Jan
- Švanda Jakub
- Tatýrek Ignác
- Tichý Pavel
- Tomáš Vojtěch
- Vavruša František
- Vitásek František
- Všetula Libor
- Salesiánky
- Oratoriáni a příznivci
- Farnost
- Skauti
- Družinky
- Hudba
- Videa
Langer Eduard
P. Eduard Langer
narozen 19. 2. 1917 v Lipníku nad Bečvou,
první sliby 1. 8. 1936 ve Sv. Beňadiku,
kněžské svěcení 24. 6. 1946 v Praze,
zemřel 2. 7. 1994 v Lipníku nad Bečvou
P. Eduard Langer se narodil 19. února 1917 v Lipníku nad Bečvou na Moravě. Jeho otec byl zemědělec. Měl tři sourozence. Z Lipníku nad Bečvou pocházel také Stanislav Jurečka, který už byl salesiánem. Jeho prostřednictvím se mladý Eduard seznámil s dílem Dona Boska a v roce 1932 odešel do salesiánského ústavu ve Fryštáku. Začal od tercie.
V roce 1935 vstoupil do noviciátu ve Sv. Beňadiku na Slovensku. V následujícím roce složil první sliby. V gymnazijních studiích a ve studiu filozofie pokračoval v Ostravě. Maturoval v roce 1939 na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. Na asistenci byl ve Fryštáku, kde také začal v roce 1942 studovat teologii. Studium přerušilo nucené pracovní nasazení v Německu, z kterého se mu podařilo vyváznout a mohl pokračovat ve studiu. Studium teologie dokončil v Mníšku pod Brdy v roce 1946 a byl 24. června v Praze vysvěcen na kněze. Po vysvěcení byl poslán do Hodoňovic jako školní rádce v noviciátě, který tam po skončení války přesídlil z Ořechova.
Po roce ho představení poslali do Brna, kde začal studovat na filozofické fakultě Masarykovy univerzity češtinu. Měl získat aprobaci k vyučování na středních školách. Studium nedokončil, protože byl s ostatními spolubratry v násilné akci proti řeholníkům v noci z 13. na 14. dubna 1950 internován v Oseku u Duchcova. Z Oseka byl v srpnu 1950 převezen do Želiva.
Z internace byl propuštěn po čtyřech letech v roce 1954. Vrátil se do svého rodiště v Lipníku nad Bečvou, kde měl spolu se sestrou domek po rodičích. Až do důchodu pracoval u Severomoravských energetických závodů v Přerově.
Dočkal se v roce 1989 "sametové revoluce" , která opět umožnila salesiánům veřejnou činnost, ale špatný zdravotní stav mu už nedovolil účastnit se práce v pastoraci. Pomáhal obnovit činnost spolubratří mezi mládeží svými modlitbami a trpělivým snášením všech potíží svých nemocí.
Pán ho k sobě povolal 2. července 1994. Pohřeb byl v pátek 8. července z kostla sv. Jakuba v Lipníku nad Bečvou. Po mši svaté byly jeho tělesné pozůstatky uloženy do rodinného hrobu na místním hřbitově.